Jaké knihy doporučit v knihovně čtenářům s dyslexií?

V prvé řadě nás moc těší, že i naši klienti mají zájem o čtení a navštěvují knihovny. Obecně se řídíme pravidlem – ať čtou cokoliv, je to mnohem lepší, než kdyby nečetli. Další doporučení pak obdobně jako u jiných návštěvníků knihoven budou vyplývat z jejich zájmů a preferencí. Na prvním místě je tedy nutné se jich vyptat, co je zajímá, o čem rádi čtou, ale také co rádi sledují v televizi nebo na internetu, jaké jsou jejich zájmy, co je baví, když jim o tom čte někdo druhý. Určitá specifika tu přesto najdeme:

• Kromě samotných čtenářských preferencí je vhodné se ptát i na koníčky, zájmy, typy informací, které pokládají za zajímavé – možná o nich doposud nečetli, protože jim bylo příjemnější aktivity zažívat, poslouchat o nich, nebo se o nich s někým bavit či je sledovat, a ani je nenapadlo si je spojit s knihami. Je však užitečné si uvědomit, že lze nalézt krásnou literaturu, populárně naučné či odborné texty nebo jiné písemné dokumenty, v nichž se můžeme dočíst o tématech, která dotyčný/á doposud zpracovával/a v jiném formátu informací.

• Jsou lidé s dyslexií, kteří se přes své obtíže se čtením dostali až k tomu, že rádi čtou beletrii, dokonce čtou poměrně hodně. Jejich čtenářské preference se pak nebudou příliš lišit od jiných návštěvníků knihoven. Mohou si však postesknout, že je pro ně mnohem obtížnější než pro jejich vrstevníky anebo spolužáky číst odborné texty. Pak pro ně může být nesmírně užitečné, když jim v knihovně doporučíte populárně naučnou literaturu z oboru, který si potřebují nastudovat, anebo dokonce beletrii, která je s daným oborem spjatá. Může jít např. o životopisy představitelů příslušného oboru. Někteří autoři krásné literatury jsou odborníky v určitém oboru (např. historici, právníci, přírodovědci) a do svých knih obor do jisté míry také vetknou. Čtení takové beletrie může napomoci porozumění některým základním souvislostem v oboru, a tak usnadnit práci s odbornými texty – za takové tipy budou naši klienti také vděční.

• Na druhou stranu jiní naši klienti rádi sáhnou po odborném nebo populárně naučném čtivu, které koresponduje s jejich zájmy či studijním oborem. Beletrie je pro ně příliš komplikovaná, texty příliš komplexní, obtížně si pamatují jména všech hlavních postav. Když čtou pomaleji, děj knihy není tolik záživný jako pro běžné čtenáře. Tito návštěvníci knihovny potřebují navigovat, kde najdou knihy i časopisy ze sféry svého zájmu. Možná ani nemá cenu vnucovat jim beletrii, přesto chtějí číst a ocení spíše literaturu faktu různé míry obtížnosti. Mezi dětmi mohou být populární třeba i knihy s návody na experimenty, pokusy, kouzlení či vyrábění a tvoření. Někdo si bude s radostí číst recepty anebo knihy o svých oblíbených zvířatech, o zahradničení apod. Znalost zájmů, které jsou mimo oblast literatury, může napovědět, co by se hodilo doporučit ke čtení.

• Poměrně velkou skupinou našich klientů jsou ti, kteří vědí, že číst musí, ale příliš je to netěší. Vyhovují jim proto kratší, spíše ucelené texty, ale na druhou stranu nechtějí číst publikace pro nižší věkovou kategorii. Sice jsou kratší a s většími písmeny, ale už nenadchnou. Jim se hodí doporučovat různé komiksy – výhodné jsou také tradiční tituly adaptované do formy komiksů (to někteří velmi ocení). Potěší je knihy, v nichž jsou spíše kratší texty – mají-li přečíst podle pokynů vyučujících nějakého literárního klasika, udělá jim radost kniha jeho povídek, třeba i přepsaná divadelní hra, u těch modernějších odkaz na autorův blog apod. Ti sociálně zdatní, se smyslem pro humor si budou rádi číst vtipy, hádanky a jiné podobně krátké formáty, o jejichž obsah se pak mohou podělit se svým okolím – pořád vedeme v patrnosti, že důležité je, že vůbec čtou.

• V neposlední řadě ale mnozí z nich s nadšením ocení tipy na audioknihy, případně podcasty, které někteří autoři také tvoří. Mnohdy je užitečná kombinace audioknih pro seznámení s různými autory, žánry a literárními klasiky a současně čtení kratších textů, které jsou pro čtenáře/řku s dyslexií zvládnutelné. Jestliže víme, že by souvislý text o mnoha set stranách četl/a enormně dlouho, takže by se z toho stala nuda a spíše by hrozilo, že kniha od dalšího čtení odradí, není radno takové publikace doporučovat. Je lepší si ukázat, že čtení může být zábava a texty, které mohou děsit, se dají zpracovat i v jiném formátu, např. jako audiokniha.

 • Když už se čtenáři s dyslexií dají do řeči s knihovnicí, mnozí by také uvítali tipy na moderní technologie, které mohou čtení usnadnit. Jestli o nich víte, sdílejte je s našimi klienty, prosím. Může jít o freeware programy na převod textu na mluvené slovo, o čtečky, které umožní upravit si texty e-knih do podoby, která je pro čtení snesitelnější, o software na převod mluveného slova na psaný text nebo třeba o speciální pomůcky na tvorbu výpisků z knih. Kdyby Vás napadlo, že se hodí s takovými pomůckami seznámit návštěvníky knihovny formou nějakých plakátů, pak vězte, že čím více bude v takových materiálech textu, tím je menší pravděpodobnost, že si jich jedinci s dyslexií všimnou, nebo se do nich dokonce začtou. Vyplatí se spíše schémata, nákresy, obrázky, myšlenkové mapy apod.

• Někdy se nás také ptáte, které z publikací z našeho e-shopu bychom doporučili do knihoven pro návštěvníky s dyslexií. Ač jsme tím sami proti sobě, musíme konstatovat, že většinu z nich nedoporučujeme, protože jsou interaktivní, obsahují spíše kratší texty, chtějí po čtenářích, aby si do nich něco zapisoval, zakresloval, zakresloval, zvýrazňoval apod. Takto naše klienty udržíme v kontaktu s texty, ale knihy jsou vždy jen jejich, nehodí se pro opakovanou výpůjčku. To raději pro jejich rodiče, učitele i další rodinné příslušníky nakupte do fondu odborné tituly, které jim pomohou porozumět svým dětem a žákům, např. Jak se učit s dítětem se specifickou poruchou učení a s poruchou pozornosti? nebo Sada 3 příruček - Žáci se specifickými poruchami učení na 2. stupni ZŠ.